Přejít k obsahu

Shromáždění vlastníků SVJ

Shromáždění je nejvyšším orgánem společenství vlastníků. Vysvětlíme, jak ho svolat, jak hlasovat a na co si dát pozor, aby usnesení byla platná.

Shromáždění je nejvyšší orgán SVJ, který rozhoduje o nejdůležitějších věcech – opravách, úvěrech, změnách stanov či volbě orgánů. Jeho usnesení jsou pro všechny vlastníky závazná. Na druhou stranu může rozhodovat jen o záležitostech, které patří do správy domu a pozemku. Usnesení přijatá mimo právní osobnost SVJ jsou neplatn a nevyvolávají žádné právní účinky.

Svolání shromáždění

Shromáždění svolává zpravidla statutární orgán (výbor nebo předseda SVJ). Pozvánka musí obsahovat datum, místo, pořad zasedání. Spolu s pozvánkou se posílají i podklady, nebo se na pozvánce uvede, kde je možné se s nimi seznámit.

Usnášeníschopnost a hlasování

  • shromáždění je usnášeníschopné, pokud je přítomna většina vlastníků (kvórum dle stanov),
  • rozhoduje se většinou hlasů přítomných vlastníků, není-li stanovami vyžadována kvalifikovaná většina,
  • hlasovat lze i mimo zasedání (per rollam), pokud to stanovy připouštějí.

Platnost usnesení

Neplatné svolání, chybějící kvórum nebo zatajené informace mohou vést ke zpochybnění usnesení. S přípravou i vedením shromáždění pomůže naše aplikace SVJ Agenda i naše služby.

Chystáte shromáždění a chcete mít jistotu, že bude platné? Poradíme vám.

Nejčastější dotazy

Kdo svolává shromáždění?

Shromáždění svolává statutární orgán, tedy výbor nebo předseda SVJ. V určitých případech mohou shromáždění svolat i vlastníci.

Co je usnášeníschopnost shromáždění?

Shromáždění je usnášeníschopné, pokud je přítomna tolik vlastníků, kteří mají většinu hlasů. Jiné podmínky platí pro náhradní shromáždění. Bez usnášeníschopnosti nelze platně rozhodovat.

Lze hlasovat mimo zasedání?

Ano, pokud to připouštějí stanovy, lze hlasovat mimo zasedání (tzv. per rollam) – podrobnosti určí stanovy.

Co jsou podklady pro zasedání shromáždění?

Podklady k jednotlivých bodům pořadu zasedání jsou nezbytnou a velmi důležitou součástí přípravy na zasedání shromáždění. Bez kvalitních podkladů nelze rozhodovat (pokud vlastníci automaticky neschválí vše, co je jimn předloženo). Bohužel se v praxi setkáváme s tím, že podklady nejsou vůbec, nejsou komnpletní apod.

Poklady jsou něco jako důvodová zpráva, když se překládá nějaký zákon ke sválení parlamentu. Mají obsahovat odůvodnění zařazení konkrétního bodu na pořad zasedání, vysvětlit jeho obsah, v případě nabídek udělat i srovnání (nabídky jsou de facto přílohou podkladů, ne podkladem samotným) atd. Ze samotných nabídek nic nepoznáte. A často je to záměr. Důležitou součástí jsou i návrhy usnesení, po dle kterých poznáte, o čem se vlastně konkrétně bude rozhodovat. Stává se, že u konkrétního bodu se nakonec hlasuje o něčem jiném, než by se předpokládalo. 

Kdo je odpovědný za přípravu podkladů pro zasedání shromáždění?

Podklady připravuje svolavatel. V drtivé většině tedy statutární orgán. Kvalita podkladů odráží kvalitu statutárního orgánu.